22 let vyšetřování MODY v České republice

Co je MODY?

MODY (Maturity-Onset Diabetes of the Young) je nejčastější forma monogenního diabetu, tedy diabetu způsobeného změnou (mutací) v jednom konkrétním genu. Na rozdíl od diabetu 1. a 2. typu, které jsou polygenní a multifaktoriální, jde u MODY o dědičné onemocnění s pravděpodobností přenosu na potomky 50 %.

Typicky jde o neinzulin‑dependantní diabetes, který se objevuje v dětství, adolescenci nebo rané dospělosti. Správné rozpoznání MODY je zásadní, protože diagnóza ovlivňuje volbu léčby i genetické poradenství v rodině.

Kdy na MODY pomýšlet?

Základní klinická kritéria pro podezření na MODY a indikaci genetického vyšetření jsou:

• věk v době diagnózy hyperglykemie do 35 let, a
• absence pankreatických autoprotilátek.

U dospělých se využívají podpůrná kritéria, z nichž by měla být splněna alespoň některá:

• výskyt diabetu ve více po sobě jdoucích generacích,
• detekovatelný C‑peptid několik let po diagnóze,
• absence známek metabolického syndromu,
• manifestace hyperglykemie bez diabetické ketoacidózy.

22 let genetického testování v České republice

Genetické vyšetřování českých pacientů s klinickým podezřením na MODY probíhá již 22 let. Data vychází z registru pacientů sledovaných na Pediatrické klinice 2. LF UK a FN Motol a spolupracujících pracovištích.

V českém registru je evidováno:

• 1 788 rodin (celkem 3 539 osob) s podezřením na MODY,
• u 1 385 osob z 686 rodin (cca 38 %) byla diagnóza MODY či syndromického diabetu geneticky potvrzena.

To odpovídá minimální prevalenci přibližně 128 osob s MODY na 1 milion obyvatel. Reálný počet pacientů bude ale vyšší – podle zahraničních odhadů může až tři čtvrtiny pacientů s MODY zůstávat nediagnostikovaných.

Hlavní podtypy MODY v ČR

Přestože je dnes známo více než deset genů spojených s monogenním diabetem, v českém souboru jasně dominují tři podtypy MODY, které dohromady tvoří téměř 94 % všech potvrzených případů:

1. GCK‑MODY (glukokinázový diabetes)

• 69 % všech potvrzených případů MODY – 962 osob z 473 rodin.
• Způsoben mutací v genu GCK, který kóduje glukokinázu – „senzor“ hladiny glukózy v beta buňkách pankreatu.
• Typický obraz: stabilní, mírná hyperglykemie, obvykle bez zvýšeného rizika mikrovaskulárních a makrovaskulárních komplikací.
• Mnoho pacientů je bez farmakologické léčby nebo jen na dietě.

2. HNF1A‑MODY

• 16 % případů MODY – 233 osob z 111 rodin.
• Mutace v genu HNF1A, který kóduje jaderný transkripční faktor zásadní pro funkci beta buněk.
• Charakteristická je progredující hyperglykemie, s manifestací diabetu často v adolescenci nebo rané dospělosti.
• Při neadekvátní léčbě je vyšší riziko mikrovaskulárních i makrovaskulárních komplikací.

3. HNF4A‑MODY

• 9 % případů – 131 osob z 60 rodin.
• Mutace v genu HNF4A, dalším jaderném transkripčním faktoru regulujícím funkci beta buněk pankreatu.
• Podobně jako u HNF1A‑MODY jde o progredující formu diabetu s rizikem komplikací při nedostatečné léčbě.

Vzácné formy monogenního diabetu

Zbývajících 6 % potvrzených případů MODY (42 rodin) tvoří ultra‑vzácné formy monogenního diabetu. Ty mohou být součástí syndromických onemocnění (např. mitochondriální diabetes, Wolframův syndrom, syndrom renálních cyst a diabetu).

Proč je správná diagnóza MODY tak důležitá?

Geny GCK, HNF1A a HNF4A patří mezi tzv. „lékařsky účinné geny“ – pro pacienty s patogenní variantou v některém z nich existují jasná mezinárodní doporučení, jak nemoc léčit.

Léčba u GCK‑MODY

• Mírná a stabilní hyperglykemie obvykle nevyžaduje farmakologickou léčbu mimo období těhotenství.
• Antidiabetika nevedou k zásadnímu zlepšení glykemie, ale zvyšují zátěž pro pacienta i zdravotní systém.

Léčba u HNF1A‑ a HNF4A‑MODY

• Lékem první volby by měly být deriváty sulfonylurey, často účinnější než inzulin či metformin.
• Nejlepší efekt má léčba zahájená co nejdříve po diagnóze, zejména u pacientů s nižším HbA1c a BMI.
• Studuje se také využití GLP‑1 receptorových analog jako možné alternativy.

Dřívější analýzy ukázaly, že významná část českých pacientů s potvrzeným MODY byla dlouhodobě léčena v rozporu s mezinárodními doporučeními – například zbytečným inzulinem u GCK‑MODY nebo nevhodnou časovou volbou léčby u HNF1A‑ a HNF4A‑MODY. Správná genetická diagnóza proto přímo vede k optimalizaci léčby.

Jak probíhá genetické vyšetření MODY?

Indikace ke genetickému vyšetření vychází z klinických kritérií. K odeslání pacienta je potřeba:

• vyplnit žádanku a klinický dotazník,
• zajistit informovaný souhlas pacienta nebo zákonného zástupce,
• odeslat vzorek do specializované laboratoře (v ČR Laboratoř molekulární genetiky Pediatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol).

Základním přístupem je dnes dvoustupňová strategie, která šetří čas i náklady:

1. Cílené vyšetření nejčastějších genů (GCK, HNF1A, HNF4A) metodou přímé (Sangerovy) sekvenace podle fenotypu pacienta.
2. V případě negativního výsledku panelové sekvenování nové generace (NGS) zahrnující desítky genů spojených s monogenními formami diabetu.

Díky tomuto postupu je možné rychle odhalit nejčastější podtypy MODY a zároveň nezanedbat vzácnější formy, včetně syndromických onemocnění.

Co ukazují česká data?

Klinické charakteristiky probandů v českém registru ukázaly několik důležitých trendů:

• Věk v době diagnózy stoupal od GCK‑MODY přes HNF1A‑MODY, HNF4A‑MODY až k pacientům bez geneticky potvrzeného MODY.
• Hodnoty HbA1c byly u GCK‑MODY nižší než u HNF1A‑ a HNF4A‑MODY; u „negativních“ probandů byla velká variabilita.
• Výskyt chronických komplikací (retinopatie, neuropatie, nefropatie) nebyl mezi skupinami zásadně rozdílný, pohyboval se přibližně mezi 6–17 %.
• U části pacientů s GCK‑MODY (cca 19 % probandů) byla zaznamenána léčba PAD nebo inzulinem, přestože to neodpovídá současným doporučením.

Skupina pacientů bez nalezené genetické příčiny je velmi heterogenní a pravděpodobně zahrnuje jak klasický diabetes 2. typu, tak dosud nerozpoznané formy monogenního diabetu.

Proč na MODY nezapomínat

Za 22 let genetického testování byla v České republice diagnóza MODY potvrzena u bezmála 1 400 osob. I když jde na populační úrovni o vzácnou formu diabetu, má zásadní dopad na léčbu konkrétního pacienta i celé rodiny.

Správné rozpoznání MODY umožňuje:

• zvolit optimální a často méně zatěžující léčbu,
• stanovit riziko pro příbuzné a cíleně je sledovat,
• snížit náklady na péči díky efektivnější terapii a vyhnutí se zbytečným léčivům.

Informace o genetickém vyšetření, žádanky a formuláře informovaného souhlasu jsou dostupné na specializovaných pracovištích, například na webu Laboratoře molekulární genetiky FN Motol.

Podle: Dušátková P., Průhová Š. – „22 let vyšetřování českých pacientů s podezřením na MODY“, DMEV, roč. 26, 2023, č. 3. PDF verze článku je dostupná například zde: https://jan.webotvurci.cz/wp-content/uploads/2026/02/dusatkova_DMEV_3_2023-1.pdf

Autoři: Petra Dušátková, Štěpánka Průhová, Pediatrická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha.

Téma: Maturity-Onset Diabetes of the Young (MODY) – nejčastější forma monogenního diabetu v ČR